Historie

Nynější farní kostel Borovnický vystaven jest na místě bývalého kostela zdejšího, který délkou času sešel tak, že uzavřen býti musel, a pro čas, nežli se nový vystaví, byla ve věži starého chrámu Páně pro služby Boží od farníků jen malá kaplička vystavena.

Po vymožení ministeriálského povolení ke stavbě od 24. června 1853 číslo 2688 /2269 přikročilo se již následujícího roku 1854 dne 10. července k položení základního kamene, který od veledůstojného P. Františka Trnky, tehdáž biskupského vikáře a spolu faráře Dolnokralovického požehnán byl, do něhož listina vložena byla.

Kostel byl stavěn na náklad Matice náboženské (ex fundis religionis) s věží za 36.000 zl., v čemž osadníci ruční a potažní práci v nátuře konali. Poněvač ale jak to bývá, přitom mnoho pořádku nebylo, zakusil pachtýř Josef Krofián mnoho nepříjemností.

Roku 1858 byl kostel celý vystaven a dne 15ho srpna t.r. byl kříž věžový v přítomnosti mnohých hostů a kolatorníků od N. Uhra, mistra klempířského z Kuttné Hory zasazen a následujícího roku 1859 dne 6ho září od vrchního Ingeniera Tomáše Turnera byl nový kostel prohlédnut, uznán a přijatý a dne 13ho listopadu od P. Františka Trnky biskup. vikáře benedikcirován.

Ač bylo při stavbě dohlídky dost, tak přece stavba není trvanlivá, jelikož mnoho z cihel vystaven a ty z kolika stran byly přivážený a ne všecky dobře vypálené nebyly, proto se drobí. Poněvadž na svahu stojí, větru jest vysazen, prudký vítr nejvíce na stavení a na stěnách škod nadělá.

Tím se však také stalo, že v noci dne 26ho října 1870 náramně silný orkán mezi 1. a 2. hodinou po půlnoci kříž i báň z věži s hrozným šramotem jakoby hrom uhodil, dolu svrhl, …kameny dolu srazil, klenutí v kostele na třech místech prolomil, kudy ti kameny dolu až do kostela padli, celé varhany krásné docela se zničili, až i podlaha na choru se prolomila, i v kostele dvě stolice dubové se polámali.       

Farář z tvrdého sna se probudiv nevěděl ničeho, až teprv ráno celou tu spoustu spatřil. Hned na to patřičným ouřadům zprávu o tom oznámil. Ve čtrnácti dnech přijel stavitelský ouřadník, který tuto elementární nehodu vyšetřil, sepsal a poněváč se pro zymní čas jiného učiniti nedalo, stalo se pro uvarování větší škody, že se okna zasklila, tašky na střechu položily, věž ale jen prknama pokryla před deštěm a sněhem. Celá ta elementární škoda bez mála 4000 zl. obnášela na kostele, na věži a na farním stavení.

V borovnickém chrámu Páně, ale v tom bývalém starém byli mnoho let dva zvony roztlučené. Kolátorníci se usnesli a dali je na svůj náklad v Praze přelít u Karla Bellmana. Jeden velký měl váhy 1508 lb., druhý menší 284 lb., dohromady 1792 lb., při přelévání ubylo zvonoviny 107 ½ lb., zůstalo tedy 1684 ½ lb. Naproti tomu nové zvony váží 1470 lb. a menší 258 lb., v jednom 1728 lb., přidáno tedy zvonoviny 43 ½ lb. Jedna libra i se mzdou za přelévání 48 kr …. 34 zl 48 kr. , od přelévání za 1684 lb. po 8 kr., to je 224 zl. 36 kr. a od svěcení jejich 2 zl., suma 261 zl. 24 kr., 1 zvon v zakristii za 1 zl 36 kr., 2 zvonky k oltáři po 70 kr. 264 zl. Byla přitom celá výloha dle oučtu p. Bellmanna.Dne 9ho máje 1839 byli zase přiveženi.Naproti ním, když se přiváželi, šlo se s procesím a slavnou hudbou až do Kuňovic na pomezy Borovnické kolátory. Tam držel velebný pán Antonín Vambera povzbuzující kázání, po kterém u velikého zástupu přítomného lidu zase s procesym do Borovnice přivezeni a brzy na patřičný místo pověšeni a usazeni byli.

Roku 1843 dne 27ho července sesypal se štít v starém kostele, při čemž varhany se roztloukli, bubny, kostelní trompety, také 2 corni učitelovi docela k zasypání přišly, též i chor přišel k prolomení. Z varhan vybraly se pozůstalé píšťaly a vše na půdu do školy se uložilo; ostatní dřevěný corpus a měchy byly na věži složeni.

Z farní kroniky farnosti sv. Petra a Pavla v Borovnici, uložené ve Státním okresním archivu v Benešově